Medailonky oktavánů
Iveta Nekudová

Sama o sobě
Ve volném čase ráda chodím do fitka nebo ven s kamarády anebo jsem s rodinou. Sama pořádně nevím, co mám v plánu, jestli je to myšleno, až budu dospělá, tak asi založit fungující rodinu. A čím bych se chtěla zabývat? Nejspíš nějaká z vedoucích pozic u policie na kriminálce.
Pohled učitele
– Mám pro vás takovej návrh, ten test odložíme, co? – To nejde. – Když… nikdo to nestíhá. – Kdo další? – A taky mi tím působíte stres. – Já? – Vykládáte to moc rychle… – To už pomalejc nejde. – Tak vy chcete, abych měla špatnou známku, jo? – To určitě ne. – Tak co s tím budem dělat? – Máš návrh? – Odložíme to? – Ne, neodložíme. – Ale jo, odložíme. – Ne, Iveto. – Jo, pane učiteli. [Už se těším, až mně to jednou při výslechu vrátíš.] (jch)
Pohled sploužáka
Íva (jinak ji nikdo z kamarádů neřekne) je blonďatý, vtipný, veselý andílek. Rozesměje ji téměř vše a nikdy s ní není nuda, naopak s ní vždycky brečím smíchy – vždy máme řasenku až u brady. Její milý zevnějšek může klamat, proto bych nikomu nedoporučila ji naštvat, protože zvedá těžké váhy v posilovně. Pokud pijeme na zdraví, naším společníkem je Jágr s číslem 68 – o hokejistu se nejedná. Na zdraví sejdeme se v Rabu 32. (Pája)