Nová pravidla Oscarů 

Americká akademie filmového umění a věd, která uděluje ocenění Oscar, uvedla v září nové nařízení, které má platit od roku 2024 a vztahuje se na snímky ucházející se o hlavní cenu za nejlepší film. Nařízení se týká zastoupení nedostatečně reprezentovaných skupin (tedy žen, osob etnického původu, sociálně slabých, psychicky či fyzicky postižených a příslušníků sexuálních menšin) v produkci a postprodukci filmu. 

​

Snímky, které budou usilovat o hlavní cenu, budou muset splňovat alespoň dva ze čtyř nových standardů, přičemž každý standard je dále členěn na několik kritérií. 

První se týká reprezentace znevýhodněných skupin před kamerou. Minimálně jeden herec v hlavní nebo výrazné vedlejší roli musí být příslušníkem výše zmíněné skupiny. Alternativou pro tento požadavek je, aby alespoň třicet procent herců ve vedlejších rolích pocházelo z etnicky, zdravotně či sociálně znevýhodněného prostředí.  

​

Druhý standard aplikuje podobné požadavky v obsazení realizačního týmu filmu a třetí standard se týká zavádění pracovních a vzdělávacích stáží pro tzv. podreprezentované skupiny. Čtvrtý standard v podobném duchu zavádí podmínky pro marketing a distribuci. 

​

“Hollywoodští filmoví tvůrci dokázali vytvořit úžasná díla pojednávající o závažných společenských tématech i bez příkazů či nařízení.” 

​

Asi nejspornějším se jeví třetí kritérium prvního standardu, které požaduje, aby se téma nebo hlavní dějová linka filmu zaměřila na nedostatečně reprezentované skupiny. Film však naplnění prvního standardu může dosáhnout i skrze jiné z dalších tří kritérií. 

​

Proč se vlastně Akademie rozhodla toto nařízení o standardech vydat?  

​

Filmová akademie trvá na tom, že má toto nařízení pomoci ke vzniku pro-minoritních filmů. Myslím ovšem, že hollywoodští filmoví tvůrci dokázali vytvořit úžasná díla pojednávající o závažných společenských tématech i bez příkazů či nařízení. Naopak, spousta amerických filmů byla hybateli v posunu společenských témat. I bez polopatických příkazů shora vznikly filmy jako například Philadelphia (homofobie, stigma nemoci), Purpurová barva (diskriminace žen, rasismus), Úsměv Mony Lisy (emancipace, vzdělání a postavení žen ve společnosti), 42 (rasismus), Kluci nepláčou (problém sexuálních menšin), Přelet nad kukaččím hnízdem (práva duševně nemocných) a Zrození šampiona (sociální vyloučení). 

​

Bude možné, aby vznikla podobná díla, která by byla tolik věrohodná a působivá, aby měla široký dopad na myšlení lidí, a dokonce způsobila i rozsáhlé společenské změny? Nebudou se diváci po zavedení kvót dívat na budoucí filmy se společenskou tematikou s nedůvěrou, protože nebudou věřit, že jde o osobní přesvědčení autorů, ale pouze o splnění nařízení? 

​

Nezbývá než si počkat, na kolik zavedení minoritních kvót zkvalitní americkou filmovou produkci a zda budou mít tyto změny nějaké pozitivní společenské dopady.